O zlatě

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata

• Chemická značka Au (lat. Aurum)
• Relativní atomová hmotnost 196,97
• Hustota 19,300 g/cm3
• Tvrdost 2,5
• Teplota tání 1 064,2 °C, tj. 1337,33 K
• Teplota varu 2 807 - 2 856 °C, tj. 3 080 - 3 129K

Ušlechtilý žlutý, stálý, velmi kujný kov, elektricky i tepelně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména v ryzí podobě.

Ve svých sloučeninách se vyskytuje v mocenství Au+3 a Au+1.

Zlato jako kov

Zlato je měkký, ušlechtilý kov, který je oproti jiným kovům velice odolný vůči běžným chemickým vlivům (tj. zejména vůči vzduchu a vodě - laicky řečeno, zlato nerezaví...), rozpouští se pouze v Lučavce královské (směs koncentrované kyseliny dusičné a chlorovodíkové) a v roztocích kyanidů. Vyznačuje se vysokým leskem, tepelnou a elektrickou vodivostí, tažností a kujností. Při prvním setkání se zlatem si ale určitě všimnete, že je zlatý předmět vzhledem k svým rozměrům neobvykle těžký.

Charakteristickou vlastností zlata je totiž vysoká hustota, 19 x vyšší než voda, 2,5 x vyšší než železo či měď, takřka 2 x vyšší než stříbro či olovo.

Vysoká hustota zlata má řadu praktických důsledků. Při rýžování například klesá zlato na dno zlatokopecké pánve, zatímco lehké minerály se odplavují a při krouživém pohybu vypadávají z pánve ven. Snadno rovněž odhalíme podvod, pokusí-li se nám nepoctivý obchodník podstrčit pozlacenou cihličku z obecného kovu. Známe-li totiž její objem (z katalogu nebo s využitím Archimedova zákona), vypočteme snadno její hmotnost a porovnáme s realitou. Existuje jen několik kovů těžších než zlato, které by snad šly smísit třeba s mědí, aby padělek hmotnostně odpovídal, všechny jsou však ještě dražší než zlato. Vysoká hustota zlata umožní uložit ohromné hodnoty do malého objemu. Slitek zlata o rozměrech běžné krabičky od cigaret by vážil přes 2 kilogramy a měl cenu cca 2 miliony korun!

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti. Již středověcí alchymisté věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti - amalgám. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahříváním amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť odpaří a zbyde ryzí zlato.

V roce 1997 objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato. Jde o směs jodu, tetraetylamoniumjodidu a acetonitrilu, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov.

[Nahoru ↑]