Zajímavosti o zlatě

K získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny, se kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282- 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií.

Jedna tuna zlata se vejde do krychle o  hraně 37,27 centimetru. 

Do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více než 90 % z  tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v  Kalifornii. 

V  jižní Africe se zlato těží z  hloubky kolem 3000 metrů. Nyní se dokonce reálně uvažuje o  těžbě z  hloubky více než 4500 metrů. 

Jeden z  největších a  nejznámějších nuggetů byl nalezen v  roce 1869 v  jihovýchodní Austrálii v  oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramu a  je znám pod jménem Welcome Stranger. 

Druhy zlata

Bílé zlato je složené ze 75 % z  čistého zlata a  z  25 % ze slitiny niklu a  zinku. 

Žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a  25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a  mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení). 

Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a  mědi. 

Novinkou poslední doby je fialové zlato ze Singapuru, které je složené z  80 % z  čistého zlata a  z  20 % ze slitiny jiných kovů, jako jsou hliník nebo paladium.

Trh se zlatem v současnosti

Zní to možná trochu podivně, ale trh se zlatem v dnešním smyslu je velmi mladý. Zlato je sice nejstarším známým drahým kovem a již po 5 000 let je v té či oné podobě hlavním uchovatelem hodnot a základem většiny platebních systémů. A možná právě proto se s ním jen málokdy zacházelo jako s klasickým zbožím.

Zlato bylo hlavním platidlem ve většině starověkých, středověkých i novověkých společností. Jeho moderní éra začala v roce 1717, kdy Isaac Newton (týž muž, který založil celou moderní fyziku a velkou část matematiky, zároveň však byl i správcem britské Královské mincovny) stanovil cenu jedné unce ryzího zlata na 4 libry, 17 šilinků a 10 pencí (4,89 libry). Tehdy se zlato stalo de facto základem západního měnového systému (ať již přímo, prostřednictvím libry či posléze dolaru) a zůstalo jím až do srpna 1971, kdy Spojené státy po dlouhé agónii vypověděly svůj závazek prodávat zlato za pevně stanovenou cenu 35 $ za unci. Od té doby se cena zlata tvoří na volném trhu.

[Nahoru ↑]